Nikdy jsem nepřemýšlela o tom,které období roku mám nejraději.Každé přináší něco co mám ráda... Třeba v zimě miluju křupání čerstvého sněhu pod nohama a tu nádheru když všechno přikryje bílá peřina.V létě zase hromady čerstvého ovoce,ze všeho nejraději mám asi meloun,meloun a koupání to mám spojené s létem.
Ale jaro? To nám ukazuje všechno to krásné na co jsme málem po té šedivé zimě beze sněhu zapomněli.
Opět jsme se vydali na chatu a nevěděla jsem kam koukat dřív,těch květů na stromech to bylo jako kdyby napadl ten čerstvý sníh,ale teplo a bzučení včel naznačovalo něco úplně jiného
Včerejší ráno bylo krásné,obloha bez mráčku krásně kontrastovala s květy staré třešně,co nám roste nad chalupou.
Abych se nechlubila jen vlastníma fotkama,některé jsou dílem mého muže,a protože jsou ty fotky tak krásné a plné energie,musím si je sem dát.
Byla jsem překvapená kolik mi tam roste pomněnek,většina tedy pro mě na nepřístupných místech,ale za chatou se taky pár trsů nacházelo,tak jsem si je musela zdokumentovat i s ranní rosou.
A teď už je to jen na kochání,přijet o týden později,tak by jsme o tuhle nádheru přišli.Prostě byli jsme v pravý čas na pravém místě.Mám načerpáno spoustu energie a i moribundus který mě v pátek přepadl,se mi tam léčil o mnoho líp než doma ve městě.
Přeji všem kdo zavítají,ať mají tak krásné jaro jako já.
Děkuji za návštěvu.
Monis