Advent

Dnešním dnem nám začíná advent.Doba přípravy na vánoce,shánění dárků,zdobení bytu,úklid,pečení cukroví...Pro někoho doba shonu,pro jiné období kdy by se měli zastavit,zvolnit...

Není potřeba zvládnou všechno,je hlavně potřeba myslet na sebe,na rodinu a na své blízké.Já vím,říkáte si,ale co si o mě pomyslí když nebudu mít napečeno 15 druhů cukroví,naklizeno jako kdyby měla přijet královská návštěva,navařeno,nazdobeno,prostě být dokonalý...Stejně si v tom shonu,každý uvědomí,že dokonalost prostě není,a že nakonec zjistíte že jste opět všechno nestihli...

Nikdy jsem dokonalá nebyla a ani být nechci,ale řeknu jedno,když se vám život obrátí naruby,a vy nakonec zjistíte,že udělat běžné věci jako nakoupit,umýt okna,nebo i uvařit je výkon,který zvládnete taktak,změníte pohled na svět.Mě se ten život takhle změnil před rokem,zdravotní stav mi nedovolí skoro nic,proto vím o čem mluvím.Nechci aby mě někdo litoval,jsem se svým stavem smířená a vím,že jednou přijde doba,kdy tohle všechno pomine a já zase budu běhat...
Jen chci aby jste se zamysleli a zhodnotili své priority.Važte si každého dne,kdy vstanete,můžete jít do práce,ven a být se svou rodinou.Vykašlete se na ten shon,a udělejte si vánoce krásné i tak...Vždyť život máme jen jeden a ten stojí přece za to si jej užít.
Všem přeji krásný advent a těšení se na ten nejkrásnější den.

Věneček je opět z rukou Alenky Rosienky,tímto jí děkuji za krásně strávený večer,kdy opět kouzlila svýma ručkama

Když se kácí les...

....lítají třísky,praví jedno přísloví.A když se tvoří není čas na nic jiného,ani na vaření,ani na úklid...Posledních čtrnáct dnů to u nás vypadalo jako v nějaké dílně...všude samá lepenka,papír,nůžky,nožíky,odstřižky,no prostě tvořivý binec.a proč vlastně? Alenka Rosienka dostala nápad...Vytvořit vánoční dárkovou krabičku.Přesně takhle ji to napadlo.No a jelikož se o mě ví,že krabičky umím,hned byla zakázka na 40 kusů...
Tohle je finální výrobek

A jak to vlastně bylo ?

Co vám budu vyprávět,nejdřív jsem nespala,protože jsem si myslela,že to nezvládnu,pak jsem přemýšlela,kde sehnat materiál...Až jsem měla obojí,začlo tvoření.Měření,stříhání,skládání,lepení,znova měření,stříhání a potahování krabiček...

Krabičky byly prostě všude...a jelikož máme jen dvoupokojový byt,všechno se odehrávalo v obýváku...Přijít k nám návštěva,asi by se otáčeli hned na patě a odcházeli s hrůzou v očích:-))))Ale já se nevzdala a bojovala a boj nakonec vyhrála...V pátek se mi moooc ulevilo,protože bylo hotovo a krabičky jsem odevzdala.

Jedna sobíková na přání

Hotovo,krabičky nachystané na cestu...

Myslím,že v poslední době slovo krabička nechci slyšet,a kdyby někdo přišel,že chce krabičku,nevím nevím,ale jak by to dopadlo:-)))

Koukám

a co nevidím...Už měsíc jsem nedala žádný příspěvek...není to tím,že nemám co dělat,naopak,jsem zavalena prací...Šála o které jsem psala minule,je na nějakou dobu odložena a já se zabývám výrobou krabiček...Dostala jsem zakázku na krabičky na vánoční dárky,takže na nic jinýho skoro nezbývá čas....Ale abych se z toho samého měření,kreslení,řezání a stříhání úplně nezbláznila,tak jsem si musela udělat zase pár naušniček,které půjdou do obchůdku:-))

Objevila jsem krásné porcelánové korálky,úplně jsem se do nich zamilovala,jsou neobvyklé a i jednoduché náušničky nadělají hodně parády

Voskové perličky zdobené jen kaplíky ve tvaru lístečků...

V jednom obchůdku jsem objevila zajímavé komponenty,a to bych nebyla já abych je neměla doma a netvořila z nich...Stačí obměnit barvu korálků a náušničky jsou pro každého.-))

Kytičky s mojí oblíbenou fialovou

Jiná fialová a větší korálek

Kotvičky,pro ty,co mají rády námořnický styl

Ke kormidlu a vyplouváme...třeba do víru velkoměsta:-))